Terasa
Zpevněná část stavby, která se nachází vně nemovitosti a nachází se nad úrovní terénu. Ve srovnání s lodžiemi a balkony se většinou jedná o prvek budovy s největší plochou a největší možnou využitelností. Zpravidla se jedná o plochu, která se nachází v 1. nadzemním podlaží, případně ve 2. nadzemním podlaží nad částí stavby, například nad garáží.
Setkat se ale můžeme i s terasami střešními. Ty jsou vytvořeny buď v posledním podlaží, kde je ubrána plocha stavby, čímž vzniká prostor pro terasu. A nebo v druhém případě u kaskádových domů, kde část podlaží ustupuje a tvoří se terasa na úkor plochy stavby.
Balkon
Konstrukce se zábradlím nacházející se vně bytové jednotky, která přečnívá přes obvodové stěny budovy. Balkony nejsou z žádné strany chráněny stěnami. Velmi často se tyto prostory zakrývají zasklením. Balkony nemají strop a jsou zvrchu kryty pouze dalším balkonem. Balkony v posledním podlaží nejsou kryty střechou.
Zkrátka se jedná o konstrukci, která vyčnívá ven z budovy.
Lodžie
Konstrukce se zábradlím nacházející se vně bytové jednotky, která nepřečnívá přes obvodové stěny budovy. Lodžie je z bočních stran chráněna stěnami a je tak od sousedních lodžií či bytů chráněna stavebním prvkem. Všechny lodžie jsou navíc kryty stropy, jelikož jsou zapuštěny do budovy.
Plocha lodžie je zapuštěna do bytové jednotky a ubírá tak její podlahovou plochu. Občas se můžeme setkat i s lodžií, která je částečně předsunutá.
Hybridní řešení kombinace lodžie a balkonu.
Posledním typem, který není standardním konstrukčním prvkem, je pak hybridní řešení, při kterém se kombinuje původní lodžie v kombinaci s novým přistaveným balkonem, čímž dochází ke zvětšení plochy tohoto prostoru. Tomuto systému se říká "Předsazená balkonová konstrukce" a poskytuje ho velké množství firem.
Závěr
Nyní už jistě rozdílu mezi jednotlivými pojmy rozumíte.
A na závěr přidám jednu zajímavou informaci, o které mnoho lidí netuší. Pokud máte u své bytové jednotky některý z výše uvedených prostorů, tyto prostory Vám možná ani nepatří. Nový Občanský Zákoník (NOZ) totiž specifikuje terasy/balkony/lodžie jako společné části domu a to i v případě, že je tento prostor dostupný jen z bytové jednotky. Pokud je ale terasa/balkon/lodžie dostupná pouze z bytové jednotky, jsou tyto prostory vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky.
Společné prostory bytových jednotek specifikuje NOZ a Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., kde jsou výše zmíněné prostory zahrnuty v paragrafu 5, odstavci 1, bodu f).
V podstatě každá nemovitost, kde byla první jednotka v domě převedena, a která má zpracované prohlášení vlastníků budovy po 1.1.2014 by měla mít terasy/balkony/lodžie zařazené mezi společné části s výlučným využíváním.
Pokud byla první bytová jednotka v domě převedena a prohlášení vlastníků budovy bylo zpracováno před 1.1.2014, řídilo se vše již zrušeným Zákonem o vlastnictví bytů (č. 72/1994 Sb.). Původní specifikaci pak naleznete v §2, bodu g). V tomto původním zákonu také patřily terasy a balkony mezi společné části, ale bylo zde zmíněno také tzv. příslušenství. Dle "Starého" Občanského Zákoníku a Zákona č. 40/1964 Sb, §121, odstavec (1) je pak příslušenství (terasa, balkon, lodžie) něco, co náleží k hlavní věci (bytová jednotka) a je určeno k tomu, aby bylo s hlavní věcí trvale užíváno.
DŮLEŽITÝM parametrem je ale vždy informace, která je uvedena v prohlášení vlastníků budovy. Tam se dozvíte, zda balkon vlastníte vy, nebo se jedná o společný prostor ve výlučném využívání.
Váš Liberecký makléř Jan Havič
Můj tip pro vás: Máte doplňující dotazy či doplnění do článku? Dejte mi vědět třeba přes formulář níže. Rád článek doplním a společně tak pomůžeme lidem, kteří hledají odpovědi na podobné otázky.
