PRODÁNO

Počátek nápadu postavit si rozhlednu

Příběh rozhledny začíná před 62 lety v roce 1957. Tehdy desetiletý chlapec stál se svým dědou na lukách, která jim dlouhou dobu patřily. I přesto, že louky již po vstupu do družstva, nebyly dědovy, dále na nich jeho rodina stále hospodařila a často tak byli na místě do pozdních hodin. Toho dne před 62 lety ale desetiletý chlapec viděl slunce zapadající směrem k Ještědu, který je z tohoto místa vidět. V hlavě se mu zrodila myšlenka, že na tomto místě by si chtěl jednoho dne, vlastníma rukama, postavit rozhlednu.

Tuto myšlenku uspal na dlouhou dobu komunistický režim. I přesto, že to byla dlouhá doba, o dalších 35 let později v roce 1992 se tato myšlenka probudila k životu a nyní již 45letý muž s vlastní rodinou začal skupovat kámen vytěžený z místního kamenolomu. Kamenolom byl již dlouhou dobu zavřený a nový kámen se již netěžil. Jedinou možností jak získat kámen na stavbu rozhledny bylo kontaktovat široké okolí a odebírat kámen z míst, kde se demolovaly staré domy s kamennou podezdívkou.

Materiál na stavbu

Sběr kamene trval shruba 15 let. K domu, kde byl kámen skladován bylo navezeno přes 38 plných nákladních aut (traktorových vleků).

“Každý kámen jsem měl dvakrát v ruce” říká pan Hubař, který kameny nakládal, skládal u domu a následně je dopravoval na místo, kde dnes rozhledna stojí.

Dřevo pochází z vlastních lesů, které patřily a stále patří rodině po mnoho generací. Toto dřevo bylo poraženo a dlouho skladováno, než zcela proschlo a bylo ho možné použít pro stavbu schodů a vlastního ochozu.

Stavba samotné rozhledny započala v dubnu 2008 a slavnostní otevření proběhlo 17. listopadu 2009. Otevření rozhledny je každoročně ve stejné datum oslavováno akcí, které se účastní až 800 lidí.

Jak probíhala stavba?

Kamenná základna má půdorys 4,7 × 4,7 metru, má vnitřní cihlovou vyzdívku a výšku 13 metrů. Cihlová vyzdívka má také své odůvodnění. Jelikož je rozhledna z kamene, kdy každý měl jiný tvar a velikost, bylo nutné prázdná místa dozdít tak, aby byla uvnitř srovnaná rovina a samozřejmě také aby fungovala statika stavby.

Nad kamennou základnou je dřevěný ochoz z modřínového dřeva do kterého se stoupá po schodišti. Pokud chce návštěvník vystoupat na vrchol rozhledny, musí se připravit na 70 schodů. Jak ochoz, tak schodiště vytvořil místní tesař, soused pana Hubaře, pan Václav Pacholík.

Aby byla stavba naprosto bezproblémová, pravidelně jednou týdně přijížděl statik z Liberce, který kontroloval jak postup stavby, tak i umístění a správnost položení jednotlivých kamenů. Rozhledna má 16 kotevních šroubů, které mají délku 4,5 metru, starajících se o stabilitu ochotu a tvaru rozhledny, která díky tomu odolává i velkému větru, který zde panuje.

Stavba obslužného objektu

O rok později po prvním roce fungování rozhledny začal přicházet drobný problém. Když manželka pana Hubaře obsluhovala veřejnost pro kterou byla rozhledna otevřena a byl otevřený vchod, začaly zde úřadovat silné povětrnostní podmínky a z rozhledny se stal komín, kterým stále profukovalo.

Situace musela být vyřešena a pan Hubař se v roce 2010 pustil do stavby obslužného objektu. Tím vznikla první část budovy o půdorysu cca 40 metrů čtverečních. V roce 2015 pak začala stavba druhé části objektu, kde je v současné chvíli muzeum psacích strojů, další vášně pana Hubaře, a které bylo třeba někde uskladnit.